V sousedství kostela stojí jednopatrová budova fary, postavená v roce 1780. Původní farní budova byla jednod
uchým slámou krytým stavením, jehož chatrný stav popsal farář Matouš Kretschmer ve farní kronice. Za pozornost stojí také jeho zjištění, které náhodně učinil v prostoru velké světnice v místech původní fary. V podlaze objevil velký otvor, na nějž navazovala chodba vykopaná v zemi, z větší části zasypaná. Původně vedla asi 2 sáhy kolmo dolů a poté šikmo ke studni před farou a podél farského sklepa. Funkci chodby mu objasnili pamětníci, Hlučané se v neklidných válečných časech skrývali před nájezdníky pod zemí. V zemních jámách uchovávali také své zásoby, zejména obilí, sám Kretschmer našel na faře tři takové jámy, stejně jako chodbu je nechal zasypat.
O výstavbu nové fary se zasloužil farář František Stárek, který nejenže přiměl patrona k výstavbě, ale sám poskytl obnos 1 000 zlatých. Farní budova má obdélný půdorys, její hlavní průčelí je členěno nízkou podezdívkou. Pravoúhlý vchod do budovy, přístupný po pětistupňovém schodišti, je situován uprostřed. Nad ním je umístěna kopie kamenného plastického erbu Lichtensteinů. Přízemí objektu je členěno dvojicí oken na každé straně od vchodu, v patře odděleném kordonovou římsou je pět oken vsazených do líce zdiva. Boční fasádu budovy člení tři okna. Podstřešní profilovaná římsa nese valbovou střechu. Uvnitř budovy jsou místnosti v přízemí zaklenuty valenou klenbou, v patře jsou plochostropé.
Fara navazuje na areál kostela a představuje kvalitní barokní architekturu, v roce 1958 byla zapsána do státního seznamu nemovitých kulturních památek.